ITALSKÁ FASHION STORY

Dlouho jsem se tomuto tématu vyhýbala. Nechtěla jsem totiž, aby vyznělo banálně. Pak jsem se ale po roce ocitla v Itálii a zase mě to nakoplo. Italský cit pro módu a tradici perfektního oblékání můžete popsat jakkoliv, banální to ale určitě nebude.

A kdy jindy psát o italské módě, než v období Fashion weeků?

Ve vzpomínkách se vracím do centra Milána, když jsem v těchto deseti dnech každý den docházela do kanceláře naší aukční síně v Palazzo Serbelloni, jedné z nejvytíženějších lokací během tohoto svátku módy. Obrovský stan, jehož centrem se táhlo dlouhatánské molo, zaplňoval vnitřní dvůr paláce. Historické sloupy byly obtěžkané namontovanými světly a obležené omladinou, která čekala na make-up, přidělení outfitu…Většina z nich tam pospávala, aby nabrala sílu na další přehlídku. Střídalo se to tam jak na běžícím pásu a stan se během toho týdne měnil jak chameleon. A před vchodem do paláce na dosti rušné ulici Corso Venezia se hemžili lidé, kteří si svým crazy outfitem chtěli vysloužit alespoň jednu streetstylovou fotku na web, blog, do časopisu, i přesto, že by po nich jinak ani pes neštěknul.

Moje módní zkušenost s made / nebo dnes spíše designed in Italy je, troufám si říct, už docela bohatá. Potkala jsem se s mnoha lidmi, kteří se pustili do navrhování něčeho svého – kabelek, šperků, oblečení. Lidmi, jejichž vášeň byla silnější než strach z nekonečné konkurence číhající všude okolo. V Římě jsem studovala Luxury marketing management v době, kdy se luxus začal nesměle ukazovat v online světě. Tehdy, troufám si říct, byly italské módní značky poměrně konzervativní, bály se totiž odhalit cenovku, skrytou v rukávu každého modelu. A podívejte se dnes. Kdo není na síti, jako by nebyl. A tak, jako celý svět, i Italové se naučili kupovat online. Ale naštěstí si k tomu dokázali udržet i to, co dělá italské nakupování jedinečné.

Kdo na to v Itálii má, ten nevyjde bez značkové kabelky, bot a šperků. Ačkoliv se otěže módního diktátu trochu polevují, do těchto součástí ženského šatníku budou asi Italky investovat tak, jako do svých vlasů. Vědí totiž, že ten zbytek se dá uhrát levněji. Ačkoliv však třeba takový francouzský styl vypadá, jako že si ty holky na sebe ráno vzaly co zrovna našly ve skříni a zrovna se to povedlo tak, že to vypadá nenuceně a božsky, Italky svoji promyšlenost neskrývají. Barvy, které spolu skvěle sedí, kvalitní materiály a přesně vybrané šperky prozrazují, že jim ranní výprava z baráku zabrala víc než jen deset minut.

Už během mých začátků v Itálii, v Římě, jsem poznala dva různé pohledy na italský fashion svět, ačkoliv Řím jeho italským centrem rozhodně není. Ten první byl, že se umí obléknout jakákoliv holka v jakémkoliv obchodě i za minimální útratu. Druhý byl ten ze světa bohatých, které nosily oblečení a doplňky s diskrétními logy Hermès, Miu Miu, Prada…, doplněné basic kousky z H&M nebo Zary. A chlubily se tím. Prý už společnost nevyžaduje, aby bylo všechno značkové…Aha. Pracovala jsem tam s klientelou, která byla posedlá módou. Alespoň tak se mi to tehdy zdálo. Dennodenně mě šokovalo, jak všichni, včetně chlapů, umí správně pojmenovat jednotlivé odstíny modré, růžové, červenné. Rosso rubino, corallo, cardinale, blu zucchero, turchese, marino…Jakoby by byl tento slovník základem italského vzdělání.

Italy často poznáte na první pohled. Nejen podle toho, jak hlasitě mluví, ale také podle toho jak vypadají. A když je člověk začne zkoumat trochu detailněji, zjistí, že většina z nich vypadá dost podobně. V Miláně bude každodenní ženský šatník složený z tmavě modré, bílé, béžové, černé a šedivé barvy. Klasika. Na jihu a v přímořských městech to budou nekonečné kombinace výrazných sytých barev v kontrastu s bílou, doplněné výraznými šperky. K tomu boty na podpatku, platformě, perfektní vlasy, manikúra, a značková kabelka. Šatník Itala je pak omezený na nesmrtelnou kvalitní eleganci – kašmírový svetr, dlouhé kalhoty, košile s dlouhým rukávem a značkové boty a polo trička. Poznala jsem to už když jsem v Paříži randila s mým Italem. Šokovaly mě jeho boty Prada, které nosil, jako by se nechumelilo. Loga Lacoste, Fred Perry, Ralf Lauren zdobila jeho trička a v zimě byl obalený kašmírem. A holky Italky, co patřily k nám do skupiny byly vždy vyfiknuté od hlavy až k patě.

Na začátku mého italského života jsem ale byla překvapená, že Italové se velmi snadno stávají obětmi trendů. Pamatujete na příšerné boty na vysoké platformě Hogan? Měli je všichni, stejně jako zimní bundu Monclair nebo její levnější verzi Colmar. Jedno léto, kdo neměl na ruce krajkový náramek Crucciani jako by nebyl. Bundě proti dešti se automaticky říká K-way, i když spousta lidí už bundu této značky nemá. Jednoho času to byla ale TA bunda do deště. A loga LV jsou prakticky všude. Když jsem byla v Miláně těhotná, mezi pupkatými mě odlišovalo to, že jsem jako jediná neměla na břiše přívěsek s klimbající se kuličkou už ani nevím jaké značky. Prý to tehdy pomáhalo dítěti.. jak, netuším, ale už jen to, že to měly ostatní přeci potvrzovalo jeho sílu, nebo ne? Tak nějak podvědomě jsem totiž vždy odmítala kupovat to, co měly všechny.

Kouzlo nakupování v Itálii není jen o tom procházet hlavní ulice luxusu a tasit kreditní kartu. Naopak. To, co většině světových měst vzala globalizace, přetvářením hlavních nákupních adres v prakticky stejně monotónní sousled známých log opakujících se stále dokola, si Itálie naštěstí uchovala. Její módní DNA, je dodnes skryté v malých kouzelných buticích. Obchody, které vás zvou do svého světa, velmi pečlivě sestaveného jeho majiteli. Koncept store, můžeme to nazývat, i když Itálie znala tento obchodní model ještě dávno před tím, než se z něj stal světový trend. Obchod, který vám nabídne sortiment od košile po náramek a diář, obchod, který většinou nemá více jak 20 metrů čtverečných. Obchod, jemuž vládne jeho majitelka, buď rovnou na místě vyrábějící to, co prodává nebo připravená poradit a nakombinovat věci, které sama naobjednala. Tak aby to mělo hlavu a patu. To abyste pak nedorazili s něčím novým domů a nezjistili, že to nemáte s čím nakombinovat. Perfektně zná své klientky a udržuje s nimi velmi úzký vztah. Věříte jí, že to není jen obchodní trik, jak vás donutit utratit mnohem víc peněz, protože vidíte, jak je sama oblečená a tak jí věříte, že ví, co dělá. A právě takové ruční zpracování čehokoliv přímo v Itálii je tím nejlepším předpokladem toho, že tím nadchnete ostatní Italy. Každá z těchto mini značek má svůj příběh, který táhne. Vím to, pro jednu takovou jsem sama pracovala.

Tak trochu závidím národům, pro které je móda tak důležitá. Ti, co ji zvou do svého života jako prostředek pro vyjádření sebe sama ji využívají k tomu, cítit se každý den o něco lépe. Otázkou ale je, kde končí svoboda pro volné vyjádření a kde začíná diktát rychle se střídajících trendů a společenských norem. Myslím, že Italové, podle toho jak jsem je poznala, stojí právě na tomto rozhraní. Ať už tak nebo onak, jedno se jim ale musí uznat. Pohled na italské ulice je právě díky jejich lásce k módě mnohem mnohem hezčí.

Díky, že čtete,

Klára

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s