Z MATEŘSKÉHO DENÍKU – MÁMOU NAPOTŘETÍ

Z MATEŘSKÉHO DENÍKU – MÁMOU NAPOTŘETÍ

Sedím na gauči s nohama nahoře, využívám chvilky, kdy se nemusím pro nic ohýbat, za nikým se na zavolanou rozběhnout. Obrys mého břicha už přesahuje hranice mých kyčlí a já koukám na pohyby pupku, o kterých spousta matek hlásá, že jim po porodu strašně chyběly. Mně nikdy, raději jsem se vždy dívala na čerstvě narozené miminko, o kterém jsem měla, alespoň co to šlo, jistotu, že je v pořádku. Těhotenství není pro mě. Je to období nepohody a stresu, které ještě k tomu vyústí neskutečně nepříjemným intenzivním momentem porodu. Ale to, to co přijde pak… Moment prvního pláče, prvního pohledu na to malé, pro to přetrpím cokoliv. Už o tom něco vím, jdu do toho potřetí.

Continue reading “Z MATEŘSKÉHO DENÍKU – MÁMOU NAPOTŘETÍ”

KDE JSEM TEN ROK BYLA ANEB ŠTĚSTÍ NA TŘETÍ

KDE JSEM TEN ROK BYLA ANEB ŠTĚSTÍ NA TŘETÍ

Je tomu přesně rok, co končily letní prázdniny a já měla nadupaný notes poznámkami o nových podnětech, článcích. Než jsem se ale nadála, celý rok se mi tak nějak rozpliznul a já nebyla schopná dát nic kloudného dohromady. Nejdříve mě semlel začátek školkového roku. Totální zmatek z toho, jak jsem to těm našim dětem všechno nakombinovala a pak i hledání sebe sama. Po roce a půl mateřské a předchozích třech letech pracovního úvazku, jsem najednou měla třikrát týdně několik vzácných hodin jen pro sebe. Luxus, se kterým jsem si absolutně nebyla schopná poradit.

Continue reading “KDE JSEM TEN ROK BYLA ANEB ŠTĚSTÍ NA TŘETÍ”

VŠICHNI ŠKOL(K)OU POVINNÍ, ANEB JAK ODKRÝVÁM PRAVIDLA ŠVÝCARSKÉHO ŠKOLNÍHO SYSTÉMU

VŠICHNI ŠKOL(K)OU POVINNÍ, ANEB JAK ODKRÝVÁM PRAVIDLA ŠVÝCARSKÉHO ŠKOLNÍHO SYSTÉMU

Je šestnáctého srpna, osm hodin ráno a ulice okolo našeho domu zaplňují malí špunti, kterým se na krku houpají reflexní trojúhelníky. Ta záplava svítivě oranžové mě utvrzuje v tom, že už je to nenávratně tady. Začala nám povinná švýcarská předškolní docházka!

Continue reading “VŠICHNI ŠKOL(K)OU POVINNÍ, ANEB JAK ODKRÝVÁM PRAVIDLA ŠVÝCARSKÉHO ŠKOLNÍHO SYSTÉMU”

MÁMOU VE ŠVÝCARSKU

MÁMOU VE ŠVÝCARSKU

Zítra tomu bude rok, co jsem odešla na mateřskou dovolenou. Moji druhou. O tom, kterým významným projektem jsem opouštěla mé pracovní místo jste už četli TADY. Tehdy jsem se rozhodla, že na nějakou dobu pověsím pracovní povinnosti na hřebík a budu se věnovat jen rodině. Rozhodnutí to určitě nebylo jednoduché, i když mě k tomu švýcarské poměry tak trochu nutily.

Continue reading “MÁMOU VE ŠVÝCARSKU”

O MATEŘSTVÍ A KARIÉŘE

O MATEŘSTVÍ A KARIÉŘE

Nalijme si čistého vína. Být matkou a přitom budovat kariéru je strašně náročné. Psychicky i fyzicky. Mateřství vás na nějakou dobu vyčlení z provozu a když se pak vrátíte, musíte soupeřit s bezdětnými, které si mohou dovolit sedět u počítače do nočních hodin a být k dispozici kdykoliv je potřeba. Continue reading “O MATEŘSTVÍ A KARIÉŘE”

JAK VYCHOVÁVÁM TRLINGVNÍ DĚTI

JAK VYCHOVÁVÁM TRLINGVNÍ DĚTI

Když jsem kdysi létávala na trasách Řím-Praha a Miláno-Praha, často jsem v letadle poslouchala přísedící české mámy, jak mluví se svými dětmi. A aniž bych tehdy nějak vážněji plánovala zakládání rodiny, jejich česko-italská hatmatilka, kterou na své ratolesti mluvily mě už tehdy přesvědčila, že takhle teda ne, tohle já nikdy nedopustím…

Continue reading “JAK VYCHOVÁVÁM TRLINGVNÍ DĚTI”

#ZA UPŘÍMNÉ MATKY

#ZA UPŘÍMNÉ MATKY

Sedíme u stolu, naši dva kluci si po občasném vytrhávání vlasů konečně sedli a v klidu si hrají. A my máme čas nechat u šálku kávy promluvit naši duši. Speak it loud  – tak bych to nejradši popsala. Když se mojí kamarádce Noře začnou hrnout slzy do očí, když mi sděluje, že už to chvílema nezvládá, že je unavená, že nesnáší, jak jí to někdy ujede a na malého řve a že má pocit, že je jediná, nejhorší matka na světě, beru ji za ruku a zcela rázně ji dávám najevo, že se asi zbláznila. Vždyť to stejné se děje přeci i mně! Continue reading “#ZA UPŘÍMNÉ MATKY”