
Money, money, money, must be funny, in the rich man’s world…. Znáte? Vypůjčila jsem si refrén z jednoho z největších hitů od ABBY – to abych vás uvedla na pravou notu. Tohle psaní totiž bude o penězích…
Kdo už někdy ve Švýcarsku byl a musel platit za nákup v obchodě, za lístek na tramvaj, nebo si jen tak koupil vodu někde u stánku, určitě se nevyhnul přepočítávání finální částky podle aktuálního kurzu. Kolik tady asi lidé berou, že si to všechno mohou dovolit?
Téma peníze a Švýcarsko zajímá podle mě úplně všechny, kdo kdy přišel se zemí helvétského kříže do kontaktu. Takže nebudu dlouho chodit okolo dlouhé kaše.
Je život ve Švýcarsku drahý? – Je. A moc.
Vydělá si tam člověk na to? – Ano, vydělá, záleží ale také na vašem životním stylu.
Tak nejdříve několik finančních faktů.
- Švýcarsko se dlouhodobě udržuje v první desítce zemí s nejvyšší životní úrovní
- Švýcaři milují peníze, opovažte se jich ale zeptat, kolik jim každý měsíc přistane na bankovním účtu, to se tady nenosí
- Chcete koupit nemovitost? Řekněme nějaký standardní rodinný byt v okolí většího města? Připravte si alespoň milion franků
- Každý si musí platit zdravotní pojištění ze svého platu. Vybere si pojišťovnu a podmínky. Rodinný balíček se pohybuje od 500 do třeba i 1500 franků měsíčně. Vždy máte nějakou spoluúčast do jejíž výše u doktora stejně platíte nad rámec vašeho měsíčního tarifu.
- Návštěva u doktora vás i tak vyjde minimálně na 200 franků, to když nepotřebujete žádné speciální vyšetření
- Cena večeře pro dva v běžné restauraci vás nebude stát méně než 100 franků
- Za parkoviště budete platit i během vašeho nákupu v IKEI
- Hodina práce jakéhokoliv opraváře / montéra začíná na cca 150 francích, paní na úklid se pohybuje okolo 35 franků/hodinu
- Týdenní nákup pro celou rodinu mě málokdy stojí pod 300 franků a to jsem se naučila nakupovat podle slev
- Denní tarif soukromé školky se pohybuje okolo 130 franků za den (jiné, než soukromé školky ve Švýcarsku nenajdete) a často musíte ještě donášet vlastní plenky
- A pak pokuty. Ach pokuty. Tak těm se chcete vyhnout!!!
Jsou to docela pálky, že? Nemám ráda, když lidé žijící ve Švýcarsku prezentují ostatním, kolik tady co stojí a stěžují si přitom, jak je to příšerně drahé. Aby totiž měla taková informace vypovídající hodnotu musí se ukázat také druhá strana mince. Tak jako je tady všechno několikanásobně dražší, tak jsou i platy několikanásobně vyšší.
Když jsme poprvé viděli Tomyho pracovní nabídku, nemohli jsme uvěřit vlastním očím. V porovnání s naším italským životem se to tehdy zdálo jako sen. Jakmile jsme ale přijeli do Curychu, už během prvního měsíce jsme se probudili do tvrdé reality. Složenky, zálohy, nákup nábytku…faktury frčely jedna za druhou a nám se dost rapidně ztenčovaly naše italské úspory.
Život ve Švýcarsku je sice drahý, ale začátek života ve Švýcarsku je mega drahý. Aniž byste ještě měli našetřeno, musíte si najít byt – ten náš stál třikrát tolik, než ten, který jsme měli v Miláně a museli jsme na něj hned složit tříměsíční zálohu. Byl také úplně prázdný, takže abychom se měli kde najíst a na co si sednout k televizi, vyletěly další tisíce franků z našich peněženek. A první návštěva supermarketu – tak z toho na nás šly doslova mrákoty. Na začátku prostě nepochopíte, proč musíte platit za velké balení toaletního papíru skoro dvacet franků, proč kuře nestojí pět eur jako v Itálii, ale jedenáct franků a proč cena vašeho týdenního rodinného nákupu nejde pod tři sta franků. A pozor, nesrovnávali jsme tehdy ceny s cenami v Čechách, ale v Itálii. A i přesto to bylo šílené.
Zcela upřímně, v prvních měsících jsme tak dost pochybovali, jestli jsme udělali dobře, jestli se nám náš přesun jednou vyplatí. No, kdyby se nám poměrně brzy nezměnily podmínky, za kterých jsem se sem stěhovali, asi bychom naše rozhodnutí začali brzy přehodnocovat. Naštěstí jsme se ale v těchto částkách naučili žít, už vím, kde co koupit, abych zbytečně neutrácela horentní sumy peněz a cenovky na zboží už nás taky tolik neděsí. Chtělo to ale čas. A jak víte, čas stojí peníze.
Obecně se říká, že za první rok si ve Švýcarsku člověk neušetří skoro nic. Prochází procesem euforie z tučné výplatní pásky a užívá si peníze, které třeba předtím neměl. Přesně rok je totiž důležitý na to, aby člověk zjistil, že celoroční výdaje na různé pojistky, veřejnoprávní televizi, poplatek za psa, celoroční jízdenka na MHD…, že všechna tahle překvapení plus to, s jakou s radostí kupujete nové věci v domnění, že teď na to přeci máte, má ve výsledku smutný efekt – peníze vám na účtu nepřibývají tak rychle, jak jste si možná představovali.
Jednoduše řečeno, ve Švýcarsku každá sranda něco stojí. Složenky tady chodí poštou a chodí hodně často, takže člověk otvírá každý den schránku s obavami, co na něj zase vykoukne za cifru.
A na rodiny s dětmi čeká ještě další perlička. Pracující manželé automaticky platí vyšší daně. Pokud oba rodiče pracují, musí dát děti do čtyř, respektive pěti let věku (záleží na kantonu) do soukromých jeslí – školky, která je extrémně drahá. Pokud má rodina jen jedno dítě, je celková částka ještě jakž takž únosná, pokud jsou děti dvě, poplatek za jejich předškolní docházku s největší pravděpodobností spotřebuje jeden celý plat. Pokud jsou děti tři a jsou narozené krátce po sobě, jeden z rodičů prostě přestane pracovat. To se tady děje víc než často. Vlastně je to i důvod, proč se sama do práce neženu. Celkové náklady na naše děti by stály tolik, že se mi prostě nevyplatí vracet se do práce a každý den absolvovat ten stresující maraton dojíždění a všeho okolo. (To, jaké je to být mámou ve Švýcarsku je téma na samostatný článek, kterého se určitě brzy dočkáte).
Takže, pokud se chystáte stěhovat do Švýcarska, určitě si všechno předem hodně propočítejte. Obzvlášť stěhujete-li se jako rodina. Na druhou stranu ale Švýcarsko nabízí všem zcela zdarma své přírodní bohatství. Seznam úžasných výletů “bez placení” je nekonečný, stačí si vybrat. Pozor ale, aby se vám do cesty nepřipletla lanovka, jejíž cena většinou stoupá nejen k horským, ale i cenovým výšinám.
To víte, …It’s a rich man‘s world.
Díky, že čtete!
Klára
PS: A k té fotce…I takové výhledy nabízí Švýcarsko. Byť nejsem nijak obzvlášť velkou milovnicí aut, když vidím pohromadě Bugatti Veyron a Aston Martin hýřící elegancí Jamese Bonda, jako máma dvou kluků prostě neodolám…