PŘEČTĚTE SI HISTORICKY PRVNÍ ROZHOVOR O MNĚ A MY PASTA STORY

PŘEČTĚTE SI HISTORICKY PRVNÍ ROZHOVOR O MNĚ A MY PASTA STORY

Po hodně dlouhé době, já vím! Snad pro to, že se vše znovu probouzí k životu a je třeba si zvykat na nové situace a nový režim, jsem to tady poslední dobou trochu zanedbávala. V každém případě, když nepíšu já, tak jiní píší o mně, za což jsem mooc vděčná!

Když mě Michaela z blogu Itálie v Brně oslovila k tomuto rozhovoru, trochu jsem znervózněla. Rozhovory jsem totiž do té doby vedla vždy já s jinými lidmi a být na straně zpovídaného byla najednou divná představa. Na druhou stranu jsem si ale řekla, že se tak o mně dozví alespoň víc lidí – hlavně těch, kterým Itálie, zkřížila životní cestu. Tak jako mně. S Michaelou máme společné to, že obě žijeme s Italem. Ona toho svého přestěhovala do Brna a odtamtud tvoří blog o Itálii, jehož součástí jsou také rozhovory s holkama, jako jsem já. Těma, které se rozhodly usadit v zahraničí. Takže, abych vám zkrátila čekání na můj další článek, nabízím mezitím historicky první rozhovor se mnou – o mě. A pokud vás zajímají podobné příběhy a spousta článků o Itálii, projděte si celý Michaelin blog.

O mně můžete číst tady : BLOGERKY PROZRAZUJÍ, JAKÝ JE ŽIVOT S CIZINCEM: KLÁRA PIAGGIO – “CHCI SVÉ DĚTI PO ČESKU NAUČIT, ŽE NIC NENÍ ZADARMO.

ČECHY, ČEŠI, CHYBÍTE MI!

ČECHY, ČEŠI, CHYBÍTE MI!

„Do Prahy! Do Podolí! Do lékárny! Do p­****e, to je mi smutno…“ Znáte? Nikdy jsem si nemyslela, že budu tuto Cimrmanovu pasáž ze hry Dobytí severního pólu prožívat tak intenzivně. Protože – ano, je mi smutno. A hodně. Psala jsem vám, jak se mi stýská po Itálii – částečně i proto, abych vám ji představila z trochu jiného, neturistického pohledu, který tady tak ráda prezentuji. Ačkoliv, kdyby to šlo, bych do Itálie odjela klidně ještě dnes večer, v srdci cítím tíhu, kterou jsem za tu dobu, co žiji mimo ČR tak intenzivně neprožívala. Čechy, Češi, chybíte mi!

Continue reading “ČECHY, ČEŠI, CHYBÍTE MI!”

O ŠVÝCARSKÉM FENOMÉNU – SOUSEDSKÝCH VZTAZÍCH

O ŠVÝCARSKÉM FENOMÉNU – SOUSEDSKÝCH VZTAZÍCH

O Švýcarsku se velmi často mluví v samých superlativech. Pokud se sem ale hodláte stěhovat, na jednu věc byste si měli dát velký pozor –  než podepíšete nájemní/kupní smlouvu, proklepněte si vaše budoucí sousedy. Ti vám totiž mohou proměnit váš švýcarský sen v pěknou noční můru.

Continue reading “O ŠVÝCARSKÉM FENOMÉNU – SOUSEDSKÝCH VZTAZÍCH”

APRÍLOVÁ STORY

APRÍLOVÁ STORY

Ku příležitosti dnešního aprílového dne jsem se rozhodla vás trochu pobavit. Vtipy jsem nikdy vyprávět neuměla, ale touhle historkou pobavím vždy.  Sice se nestala v dubnu, ale říkám si, proč ji nepřipomenout zrovna dneska. Je v ní totiž několik momentů, které by jako aprílové žertíky klidně obstály.  Tak snad vás taky jednou trochu rozesměju. Dneska na můj účet…

Continue reading “APRÍLOVÁ STORY”

Kdo jsou viníci? Začněme každý sám u sebe…

Kdo jsou viníci? Začněme každý sám u sebe…

Abych byla upřímná, mám toho už tak trochu plné zuby. Toho, kam se vše vyvíjí, toho, jak se lidé chovají a toho, jak málo z nich je ochotno omezit své blaho pro ostatní. Nenabízím žádnou analýzu současné situace. Jen pohled člověka, který žije na rozhraní rozdílných kultur. Každá je jiná a přesto mají to hlavní společné – lidé by se měli zaměřit sami na sebe před tím, než začnou ukazovat na ostatní.

Continue reading “Kdo jsou viníci? Začněme každý sám u sebe…”

O NAŠÍ CESTĚ PO ISLANDU, 2. ČÁST

O NAŠÍ CESTĚ PO ISLANDU, 2. ČÁST

Mile mě překvapilo, jaký zájem vzbudil minulý, obecný článek o naší cestě po Islandu. A jak jsem v něm před týdnem slibovala, dnes vás provedu těmi nejlepšími zastávkami na cestě při naší Golden Circle tour. Začátek v Reykjavíku, potom přes jižní pobřeží na východ a severním obloukem zpátky. Snažím se tu správně napsat názvy všech míst, která, abych byla upřímná, zpětně dohledávám a vše doplňuji tentokrát bohatou fotogalerií. To protože jedna fotka často vydá za tisíce slov.

Continue reading “O NAŠÍ CESTĚ PO ISLANDU, 2. ČÁST”

O NAŠÍ CESTĚ PO ISLANDU, 1. ČÁST

O NAŠÍ CESTĚ PO ISLANDU, 1. ČÁST

Jedním z důvodů, proč jsem si založila tento blog bylo i to, že jsem chtěla sdílet destinace, které jsou pro mě důležité, které se na mě nějakým způsobem podepsaly nebo kam často jezdím nebo se chystám vyjet. A abych vás tam vzala s sebou. Takové mini reportáže, které měly plnit kategorii Moje destinace. No, jak víte, moc jsme toho za poslední rok nenacestovali, já se ale i přesto v těchto dnech ráda vracím ve svých vzpomínkách na místa, která se mi zaryla pod kůži. A Island bude už navždy jedním z nich.

Continue reading “O NAŠÍ CESTĚ PO ISLANDU, 1. ČÁST”

ŽIVOT S NÁLEPKOU “EXPAT”

ŽIVOT S NÁLEPKOU “EXPAT”

Ex patria, život mimo rodnou zemi, nebo jak bychom to nejlépe přeložili? Život v zahraničí? Život mimo náš domov? Jaký je? Pro někoho se může zdát vzrušující, někdo by do toho nikdy nešel. A někomu se to prostě přihodilo a musí si s tím umět poradit. Tak jaké to je? Žít v zemi někoho jiného a být „zaškatulkovaní“ do skupiny těch, co opustili své doma?

Continue reading “ŽIVOT S NÁLEPKOU “EXPAT””

O MÉ TANEČNÍ ŠKOLE ŽIVOTA

O MÉ TANEČNÍ ŠKOLE ŽIVOTA

Je únor, déšť venku usilovně smývá všechen pracně nasněžený sníh a s aktuálními omezeními není mnoho nových zážitků. A tak vzpomínám. Na to, jak byl v minulosti tento měsíc vždy plný očekávání, tvrdé dřiny a neúprosné soutěživosti. Během mého dospívání a univerzitního života patřil totiž Mistrovství České republiky v latinsko-amerických tancích, přehlídce těch nejlepších ve sportu, kterému jsem po dlouhá léta zasvětila všechen svůj volný čas.

Continue reading “O MÉ TANEČNÍ ŠKOLE ŽIVOTA”

MI MANCHI, ITALIA!

MI MANCHI, ITALIA!

Chybíš mi, Itálie! Asi se ještě ani jednou za těch třináct let, co do Itálie jezdím nestalo, abych se tam takhle dlouho nevypravila. V této covidové době jsem si snad ještě více než kdy jindy uvědomila, že mám Itálii a Italy pod kůží a na pravidelném italském dopingu jsem už závislá. I když jsem k ní často hodně kritická, musím připustit, že mě ovlivnila víc, než jsem si kdy myslela, že to bude možné… A překvapivě v dobrém.

Continue reading “MI MANCHI, ITALIA!”